Dražby nemovitostí jsou čím dál tím víc oblíbenějším způsobem prodeje majetku, ale není dražba jako dražba. Jsou mezi nimi rozdíly, které by vás jako možného vydražitele měly zajímat. Konkrétně třeba u nemovitostí je důležité, jestli zanikají věcná břemena a zástavní práva, nájemní smlouvy.

Dražba

Dražba je způsob zpeněžení věci. Vždy se bude jednat o veřejné jednání realizované dnes převážně prostřednictvím internetu, kdy je věc nabídnuta za vyvolávací cenu předem neurčitému okruhu osob a vlastnické právo k nemovité věci přejde za stanovených podmínek na tu osobu, která učiní nejvyšší nabídku. Je nutné si uvědomit, že není dražba jako dražba a její průběh je upraven hned několika právními předpisy.

1. Dobrovolná dražba

Jak napovídá název, jedná se o dražbu, ve které vlastník prodává svůj majetek dobrovolně.. Za vlastníka je považována rovněž osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit (např. správce konkurzní podstaty). Také ji často využívají likvidátoři, insolvenční správci, protože je to rychlý a efektivní způsob zpeněžení majetku. Provedením dobrovolné dražby nejsou dotčena věcná břemena váznoucí na věci. V případě dobrovolných dražeb nezanikají zástavní práva váznoucí na věci ani práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti – působí vůči vydražiteli.

Draží se dle zákona o veřejných dražbách

2. Nedobrovolná dražba

Nedobrovolné dražby bývají někdy vnímány negativně, ale bohužel jsou často poslední možností, jak vymoci na dlužníkovi pohledávku. K nedobrovolné dražbě dochází na základě návrhu věřitele. Jde o dlouhý proces, během kterého se věřitel snaží s dlužníkem domluvit. Pokud dohoda není možná, nezbývá mu, než podat žalobu k soudu.

Tam má dlužník stále ještě šanci situaci zachránit. Soud mu poskytuje tzv. pariční lhůtu, během které má možnost dát vše do pořádku. Teprve po jejím vypršení je rozhodnutí vykonatelné a věřitel může podat návrh na exekuci. K omezení vlastnických práv dochází zápisem exekuce do katastru nemovitostí. Ani v tuto chvíli není pro dlužníka ještě pozdě a může se s věřitelem dohodnout. S tím, že buď zaplatí veškeré dluhy, nebo se domluví na splátkovém kalendáři. V opačném případě se věřitel obrací na znalce, který určuje cenu majetku.

Draží se dle zákona o veřejných dražbách. Dále dle exekučního řádu a občanského soudního řádu a podle daňového řádu.

Dražební vyhláška

Dražebník vyhlásí konání dražby dražební vyhláškou, v ní uvádí tyto údaje:

• dražba dobrovolná či nedobrovolná
• dražba opakovaná či nikoli
• kdo je dražebníkem
• místo, datum a čas zahájení dražby
• označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází, a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu
• nejnižší podání a stanovený minimální příhoz, který může účastník dražby učinit, minimální příhoz (minimální částka, o kterou lze navyšovat příhozy)
• požaduje-li složení dražební jistoty, způsob a lhůtu pro její složení, číslo účtu a adresu místa, kde má být dražební jistota složena, co je dokladem o složení dražební jistoty, výši dražební jistoty a způsob jejího vrácení; popřípadě lze-li složit dražební jistotu platební kartou nebo šekem, způsob složení ceny dosažené vydražením
• datum a čas konání prohlídky předmětu dražby
• u věcí movitých též místo konání prohlídky a organizační opatření k zabezpečení prohlídky u společné dražby
• pořadí, ve kterém budou jednotlivé předměty dražby draženy
• podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli